close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Studie v zahraničí VI.-1.část

10. března 2007 v 8:37 | Marge |  Povídky-TH
Takže jsme u konce. tohle je poslední díl. doufám, že se Vám povídka líbila. Marge určitě zase něco vytvoří. :) užijte si čtení
PS: opět na části, už mě ten omezený počet znaků začíná štvát

Část 1.
Turné se blížilo ke konci. Teď když se eM. s Tomem usmířili, panovala hned mezi všemi lepší atmosféra. Dokonce si nenechávali ani náladu kazit žádnými vlezlými paparazzi. Vztah eM. s Billem se už dostal do povědomí veřejnosti a vlastně se zase až tak moc nedělo. Občas se stalo, že na ni nějaké holky na ulici pokřikovaly něco ve smyslu - ty děvko, zlatokopko…, ale našly se i rozumné hlasy, které Billovi přáli, že si konečně našel svou spřízněnou duši.
EM. se na konci turné nevracela s klukama do Magdeburgu. Byla sice s Billem domluvená, že spolu stráví celé léto a může se dokonce poskládat i k nim do bytu. Teď ale musela navštívit rodinu. Od její poslední návštěvy ji vlastně neviděli. Měla z toho tak trochu strach. Už když se rodiče dozvěděli s kým se schází, projevili docela značný nesouhlas. Takhle na dálku s tím ale nemohli nic moc udělat.
Objevila se v kuchyni, kde něco její matka vařila.
"Ahoj, mamko," radostně ji pozdravila a naznačila objetí. Matka se ale chladně odtáhla a ledově ji řekla ať si jde vybalit, že se za chvíli vrátí otec a chtějí si s ní promluvit. Tak tohle bylo špatné. EM. tušila nemalé problémy. Znala svoje rodiče a věděla jak dokážou být nekompromisní. Někdy až zlý. Celý život se jí tak nějak snažili vmanipulovat do toho, co oni sami chtěli a většinou se jim to i dařilo.
Slyšela přijít otce a za chvíli na ni matka volá: "Martino, pojď dolů!" Poslušně přišla a posadila se v jídelně na židli. Otec ji ani nepozdravil a jen na ni házel nevraživé pohledy. -A ksakru, tak tohle vypadá fakt špatně-. Pomyslela si eM. a vyděšeně čekala na to, co bude následovat.
"Tak podívej se, holčičko. Už na začátku jsme ti řekli, že nesouhlasíme s tím koho sis vybrala. Neposlechla si a dokonce si nechala i školy. Velmi jsme se v tobě zklamali. Oproti Monice si nám vždy připadala rozumná a zodpovědná," začala relativně v klidu matka, ale bylo vidět, že tahle póza jí dlouho nevydrží. Otec jen mlčky seděl. Ten se vždy aktivně účastnil jen závěrečné hádky.
"Takže, když sama ten rozum nemáš, musíme ho mít za tebe my. Nečekej, že se k němu vrátíš. Zůstaneš doma. Klíčky od auta ti budou zabaveny a…"
"Ale mami, tohle nemůžete. Je jedno zda se vám to líbí nebo ne. Za dva měsíce mi bude 22 a to už mi fakt nemáte právo mluvit do života!"
"Tak to se teda pleteš," vyštěkla na ni matka. "Pořád jsi na nás finačně závislá, uvědom si, že ti platíme školu, kterou stále nemáš hotovou. Taky bychom toho mohli nechat. My víme jak jinak ty peníze investovat a navíc se nebudeme koukat na to, jak se naše dítě tahá s nějakým muzikantem. To si fakt tak blbá, že si myslíš, že s tebou zůstane. Ten tě kopne do prdele jen co mu zavadí o nos jiná sukně," matka začínala být vulgární a už nemluvila v klidu, ale přímo na ni křičela. EM. se koulely po tvářích slzy. Nevěřila tom, co se teď před ní odehrávalo.
"Vůbec ho neznáš!" Vybuchla. "Vždycky jsi mi říkala, že chceš abych byla v životě spokojená a prý ti bude jedno jestli budu mít titul nebo výuční list. A teď když jsem šťastná, tak mi to kazíte…"
"Šťastná!? Ty jsi tak maximálně hloupá husa…"
"Nevděčnej spratku!" Vylítl najednou otec. "Myslíš, ze se budeme koukat na to, jak se nám kurvíš před celým národem? Nám nebudeš dělat ostudu! Já nemíním číst už jedinej článek v novinách. Prostě tady, hajzle jeden, zůstaneš a nemíním se o tom už dál bavit!!!"
"A co když nezůstanu," špitla jen zoufale eM.
"Tak už nejsi naše dítě, táhni si z domu. A od nás už neuvidíš ani korunu!"
***
"EM. vypadáš strašně," zhrozil se Bill, po tom, co ji uviděl stát ve dveřích. EM. ho jen mlčky chytla za ruku a políbila. Tolik se jí za těch pár dní stýskalo. Skoro si myslela, že už ho skutečně nikdy neuvidí.
"Marti, děsíš mě! Co se stalo?" Sedla si v obýváku na pohovku.
"Všechno je v hajzlu!" Vzdychla a složila si hlavu do dlaní. To už do pokoje přišel i Tom. Bill mu pokynul ať mlčí a posadí se. Mezitím si přisedl k eM. a dal jí chlácholivě ruku kolem ramen.
"Neozvala si se. Měli jsme strach. Tak co se teda stalo?" EM. se na ně podívala.
"Vyhodili mě."
"Cože? Kdo? Kam?" nechápavě vypadlo z Toma.
"Rodiče, vykopli mě z domu. Měla jsem si vybrat. Buď Bill a nebo oni… Vybrala jsem si," šeptla a schoulila se Billovi do náruče.
Kluci byli šokovaní. Tom si k ní také přisedl a chytl ji za ruku.
"To bude v pořádku. Marti, neboj se. Třeba to rodiče řekli jen ve vzteku a jednou je to bude mrzet."
"To je možný, ale to už bude pozdě. To jak se ke mně zachovali jim nemůžu odpustit. Navíc jim se to nerozleží. Pro ně jsem už umřela." Začala se třást a snažila se v sobě potlačit pláč. Teď nemůže brečet. Musí být silná. Musí se o sebe postarat bez podpory rodiny.
***
Všechno šlo ale snadněji než čekala. Kluci ji nechali u sebe a oba ji neskutečně drželi. Dokonce našla pochopení i u jejich rodičů. Vždycky si myslela, že budou proti tomu, aby měl Bill starší dívku. Přivítali ji ale neuvěřitelně vřele. Jim totiž skutečně stačilo to, že je jejich syn šťastný. Našla si práci v Magdeburgu. Přeci jenom nechtěla být na Kalitzových nebo snad dokonce na Billovi nikterak závislá. Od září ji přijmou v umělecké škole jako učitelku výtvarné výchovy dětí do 12 let. Měla z toho ohromnou radost. Zájmové kroužky budou probíhat až v odpoledních hodinách, takže může pokračovat i v nějakém dalším studiu a práci si dokonce naplánovat tak, aby tam nemusela být každý den. Co ale teď o prázdninách? Ty dva měsíce by měla něco začít dělat. Bill ji ale rychle z jejích plánů vyvedl.
"To si nemysli, že mě budeš o prázdninách zanedbávat. Navíc odjíždíme na dovolenou. Tom za chvíli donese nějaký prospekty. Ani se nenadechuj. Nechci slyšet žádný protesty. Můžeš mě přese nechat, abych tě jednou hýčkal já."
"Já myslím, že mě poslední dobou rozmazluješ až moc, spíš bych ti to měla vrátit zase nějak já."
"To klidně můžeš udělat teď hned." Bill se k ní naklonil a začal ji líbat.
"Rodinko, jsem tady," bouchl dveřmi Tom.
"Hmm, tak zas nic, ale vynahradíš mi to v noci," zazubil se na ni Bill a spořádaně se vedle ní posadil. Tom přisupěl do obýváku a v náručí nesl ohromný stoh různých letáků a katalogů od cestovních kanceláří. Mrsknul to na stůl a zhroutil se do křesla.
"Uf, to by jeden neřek, jak se může pár papírů pronýst," odfukoval a pozoroval eM.
"Tak na co čekáme. Do toho. Musíme vybrat nějakou dovolenou snů."
Každý se do hromady nabídek vrhl z jiné strany a začali tím listovat. Kluci u toho živě diskutovali. EM. to jen zamyšleně pročítala a nikterak se neprojevovala.
"Marti, proč nic neříkáš. Nic tě nezaujalo?" Všiml si Bill, že ještě nevznesla žádný návrh.
"Ale jo, přemýšlím… Co vlastně od té dovolené očekáváte? Pojedou tam s námi i kluci? Nebo vaši rodiče?" Zahrnula je eM. otázkami. Kluky to pobavilo.
"EM., přistupuješ k tomu moc vědecky. Chceme se hlavně bavit. Důležitý jen je, aby to bylo někde, kde nejsme známí, abychom měli trochu soukromí," začal vysvětlovat Bill.
"Musí to bejt hlavně vodvaz!" Vmísil se do toho Tom.
"Kluci říkali, že si svou účast ještě rozmyslí, ale asi spíš pojedou a naši nám nechali volnou ruku. Máme si to užít sami," dokončil Bill myšlenku.
"Tak to je fajn. V tom případě se mi líbí…" eM. se zamyslela. "A co cena? S tou mám taky nějak kalkulovat?"
"Cena je fuk, důležitý je, aby to bylo super."
"Austrálie." Vypadlo z eM. a koukla na kluky co tomu říkají.
"Jsem pro." Odsouhlasil jí návrh Tom a Bill se přidal.
"Dobře, pánové, když mě teda zvete, tak já to zařídím. Viděla bych to tak, že bychom si od cestovky nechali zajistit jen letenky a ubytování a tam už to potom vzali do svým rukou."
"Bezva nápad, " líbnul ji na tvář Bill.
***
"Fuj, to byl ale blbej nápad," vypadlo z eM. na letišti
"Co se děje? Seš úplně bílá," komentuje Bill její vizáž.
"No, já se tak nadchla pro tu Austrálii, že jsem úplně zapomněla, že mám fobii z létání." Tom se začal smát.
"Koukám, že tohle bude veselá cesta. My jsme na tom s bráchou podobně. Jen Gustav s Georgem to zaloměj jen co vlezou do letadla."
Všichni se tím dobře bavili a navzájem si dodávali odvahy. Let nakonec zvládli bez větších problémů. Hotel měli blízko pláže a nebyli ani v centru žádného velkého města.
"Nádhera! Asi letím rovnou k moři," rozplývala se eM. při pohledu z balkonu jejich hotelového pokoje. S Billem měli pochopitelně pokoj spolu a kluci to museli zvládnout ve třech.
"Beru tě za slovo," řekl Bill a začal v kufru hledat plavky. Převlékli se. EM. na sebe ještě natáhla lehké letní šatičky a strčila hlavu ke klukům do pokoje.
"Pánové, my s Billem razíme na pláž. Přidáte se?"
"No samo," vyhrkli všichni sborem.
Na pláži bylo příjemně. Foukal mořský slaný vzduch a na obloze nebyl ani mráček. Byly tu docela vlny. Přeci jen tohle je trochu jiný kalibr než malé Středozemní moře, na které byli zvyklí z Evropy. EM. si sundala pantoflíčky a brouzdala se po vyhřátém písku bosky. Pozorovala surfaře a nasávala tu skvělou atmosféru. Stáhla ze sebe šaty, odhodila je na lehátko a začala se shánět po opalovacím krému. Najednou ji ze zadu někdo chytl kolem pasu a nesl k vodě.
"Néé, Tome, pusť mě. Ani ještě nevíme jak je to ledový. Ááá," vypískla, když se najednou ocitla v moři.
"Ty příšero, tohle si vypiješ." Vrhla se na Toma a snažila se ho strhnout pod vodu. Tom se ale nedal. Zvítězila až vlna, která je oba porazila. EM. s Tomem se vyhrabali na břeh a prskali slanou vodu. Kluci se na břehu váleli smíchy.
"Tak tohle jim nedarujem," mrkli na sebe eM. s Tomem a už se na ně řítili. Vydrželi si takhle hrát až dokud nebyli úplně unavení. V hotelu se dali trochu do pořádku a vyrazili obhlédnout terén tentokrát do města. Noční život tu byl úplně úžasný. Skončili na jedné diskotéce. Všude pulzovala zábava a oni se tím velice rádi nechali pohltit. Pokud byli v Německu na diskotékách, většinou tančila jen eM., tady se hudbou nechali zlákat i kluci. Šli si na chvíli odpočinout a dát si něco k pití. U baru potkali pár krajanů z Německa a dali se s nimi do řeči. Byla už pozdní noční hodina, DJ začal hrát pomalé písničky určené hlavně pro páry.
"Bille, můžu vzít eM. na parket?"
"Jasně, jděte," odsouhlasil mu to Bill a dál se bavil s těmi Němci.
Tom se přitočil k eM. "Zatančíš si se mnou?" Gentlemansky ji vyzval. Souhlasila. Dovedl si ji na parket až podezřele daleko od baru, kde seděl Bill s klukama. Jemně ji chytl kolem pasu a přitáhl si ji k sobě.
"Je to tu moc fajn, viď. Jsou tu přátelský lidi," snažila se eM. o konverzaci.
"Hmm."
"Zítra bychom se mohli mrknout do Sydney. Je to asi hoďka cesty. Trochu obhlídnout velkoměsto. Všimla jsem si, že se tu dá docela levně půjčit auto."
"Hmm." Na oko bez zájmu jí to Tom zase odsouhlasil. Choval se zvláštně. Upřeně se jí díval do očí a rukou jí nenápadně hladil po zádech. Vzdechl a opřel si hlavu o její rameno.
"Děje se něco?"
"Ne, příjemně se z tebou tančí," řekl jen a zbytek písničky už spolu nemluvili.
Vrátili se k ostatním. EM. přistoupila ze zadu k Billovi, poodhrnula mu vlasy a políbila na krk. Otočil se a polibek jí vrátil na ústa. Aniž by si toho všimli, Tom je se zvláštně posmutnělým výrazem v obličeji pozoroval.
"Tak už ses mi vrátila. Doufám, že ti brácha nepošlapal nohy."
Usmála se na něj. "Nevrátíme se do hotelu? Docela na mě začíná jít únava."
"Taky mě tu už napadlo. Bando, zvedáme se," zavelel Bill a odešli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama