close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Studie v zahraničí II. část2.

26. února 2007 v 11:00

"Jé, Bille, máš tu konkurenci," řekl pobaveně Georg a kecnul si na sedačku.
"Uf, já jsem úplně vyždímlej," stěžuje si Gustav a nakukuje do lednice.
Bill si mezitím přisedl k eM.
"Tak jak je, ty hvězdičko, spokojenej?" Zeptala se eM. a usmála se na něj.
"No, pohoda, jako vždycky. Chtěj podpisy, fotky, chtěj mě obejmout. Někdy je to vysilující, ale bez toho to nejde. To je cena za úspěch."
"Joj, ty můj chudáčku," pobaveně ho politovala a pocuchla ho ve vlasech. Mezi tím se autobus rozjel.
"Tak co, lidi, co budeme dělat?" Ptá se Tom, posadí se vedle Billa a začne usrkávat colu.
"Co takhle Noční hlídka?" Nadhodí Georg a už strká DVD do přehrávače.
"Hej, a co takhle počkat až ti to ostatní schválí," namítá něco Gustav, ale má smůlu. Všichni s Georgovým výběrem souhlasí. EM. během filmu usne a opře si hlavu o Billovo rameno.
"EM. vstávej už jsme tady," jemně s ní třese Bill.
"Mmm, ještě chvíli," zavrní a víc se k němu přitulí.
"EM. no tak!"
"Brácha, tak jí nebuď, vezmeme jí k nám přespat. Pojď pomůžu ti ji tam odnést."
Položili ji na pohovku a přikryli dekou, ani se nepohnula a spala klidně dál. Bill se posadil na okraj pohovky a prohlížel si ji. Spokojeně oddechovala. Tom zatím odešel do koupelny vyčistit si alespoň zuby. Teď už neměl na víc sílu. Z koncertu se vrátili pozdě. Do sprchy si tedy zaleze až zítra ráno. Vyšel z koupelny a vidí, jak bratr stále sedí u eM. Zarazilo ho to.
Bill pozoruje jek se eM. pravidelně zvedá hrudník a na tváři má spokojený výraz malého dítěte, které usnulo v bezpečné náručí svojí maminky. Má porcelánovou pleť a ze spaní zlehka špulí svoje plné rty. Do obličeje jí padá pár pramínků vlasů. Opatrně jí je z tváře odhrnul a ona jen mírně zavrněla. Vzrušovala ho. Byla tak křehká a jedinečná. Nikdy se s podobnou dívkou nesetkal. Snažila se schovat pod masku nepřístupného gothika, ale prozrazovalo ji každé její gesto a slovo. Byla jemná a něžná. Nedokázala by nikomu ublížit. Někomu se jen sarkasticky vysmát. Měla trpělivost i s lidmi, kteří jí nebyli zrovna moc po chuti. To všechno v ní objevil za tak krátkou dobu, kterou se znali, a pořád měl pocit, že je ještě tolik věcí, které u ní musí najít. Neuměl si představit, že by dokázal dostát toho, co jí slíbil a být jen její přítel. Strašně ji chtěl. Měl problém se někomu otevřít a začít mu věřit, ale téhle holce chtěl darovat celou svou duši.
"Bille!" Promluvil na něj Tom, který už nějakou dobu sledoval bratrovo počínání.
"Neměl by si se na ní takhle upínat. Já myslím, že ona tě nepřijme jako svého partnera a i kdyby ano, kam myslíš, že to všechno povede. Ona tu bude jen necelý půlrok a vrátí se do Čech a ty tu zůstaneš. A říkám ti, nechoď mi pak brečet na rameno." Bill se jen ušklíbl a nechtělo se mu na bratrovu poznámku nikterak reagovat. Někde hluboko uvnitř věděl, že má Tom pravdu, ale proč by to nemohlo dopadnout jinak... Zvedl se a odešel si lehnout do svého pokoje. Tom ho už nechal být a odešel spát taky.
EM. pomalu otevřela oči a rozhlédla se po pokoji. Kde to jenom je? Úlekem se posadila.
"Dobré ráno, eM." Bill jí podával hrnek s čajem a usmíval se. "Vypadáš dost vyjeveně. Včera si v autobuse usnula a po příjezdu si nebyla k probuzení, tak jsme ti poskytli takový menší azyl." EM. na srozuměnou přikývla a vzala si od něj čaj. Pak ale najednou znervózněla. Postavila čaj zpět na stůl.
"Musím mít ale pořádnou ránu," řekla rozpačitě a vyhrabávala se zpod deky. "Kde je tu koupelna?"
EM., buď v klidu, chtěl bych po ránu taky takhle vypadat. Ale jestli na tom trváš, jsou to ty dveře vlevo." EM. vstala a odešla do koupelny. Koukla na sebe do zrcadla. -No zas taková sláva, jak říkal, to teda není-. Včera usnula neodlíčená a teď měla černé linky zlehka rozmazané. Setřela si barvu z těch míst, kde neměla být, opláchla si ruce a tváře, pročesala vlasy a porozhlédla se po koupelně, jestli by se tam nenašlo něco na její vysušené rty. Slavila úspěch, na okraji vany se povaloval balzám. Přetřela si rty a vrátila se za Billem.
"Tak co, už jsi spokojená?" Zeptal si jí Bill.
"Ne, si pěkný lhář. Vypadám strašně," z legrace mu to vytkla. Usrkávali spolu čaj a snídali nějaké sladké pečivo.
"Jestli se Tom dnes probudí, tak bychom měli na poledne jet do Loitsche, mrknout se na rodiče," seznámil eM. se svým plánem na zbytek dne. Chtěl pokračovat, ale ona se ujala slova.
"Já vlastně taky odjíždím. Zapomněla jsem ti to říct. Děkan vypsal zvláštní volno před tím, než se na plno rozjede další semestr. Kiksla jim tam počítačová síť a maj nějaký problémy s rozvrhama. Týden je daný už najisto, ale pokud ty opravy moc nepůjdou, ještě se to protáhne. Takže odjíždím domů."
Bill vypadal šokovaně. Chtěl s ní podniknout tolik věcí. Neměl teď tak hektické období s kapelou, a proto by na ni měl spoustu času. Dokonce si pohrával i s myšlenkou, že by ji vzal dnes do Loitsche také, protože věděl, že Kathrin jezdí na víkendy domů a ona zůstává na koleji sama.
"Ehhm...aha...no a kdy odjíždíš?"
"Dnes."
"Už dnes, to snad ani ne, je přece neděle," vykoktal ze sebe.
"To ano, já ale nejsem odkázaná na autobus. Mám tu auto. Chtěla jsem jet už v pátek, ale zůstávala jsem tu kvůli tomu vašemu včerejšímu koncertu. Doma už se na mě těší."
"Auto?" Bill nechápal. "To jsem netušil, že máš auto."
"To si ani nemohl. Já ho tady používám jen velice sporadicky, všude zvládám dojít pěšky nebo dopravou. Nevím jestli sis toho všiml, ale parkovný je tu docela drahý. Co se děje? Máš s tím snad nějaký problém?"
"Ne, to ne, já jen... překvapilo mě to. Ééé, prostě jsem to nějak nečekal," vysoukal ze sebe Bill.
V tom se z pokoje vyvalil i Tom.
"Nazdárek, co tu sedíte jak dva zaražený prdy."
"EM. odjíždí domů!" Vyhrkl ze sebe Bill. Tom jen nechápavě nadzvedl obočí.
"Jak jako odjíždí domů? Já myslel, že tu bude ještě do konce školního roku."
"Však taky jo, já nechápu ty vaše zděšený reakce, kluci?! Jedu tam jen na týden, možná 14 dní a vy tu na mě házíte vyděšený pohledy, jak kdybych vám oznámila, že umírám, nebo co."
"Jo aha," řekl s částečnou úlevou Tom a začal se shánět po něčem k jídlu.
"Tak já půjdu," řekla eM. "Budu mít co dělat, abych tam dorazila ještě dnes."
"Nepospíchej, vždyť...vždyť si ještě ani pořádně nedojedla," zoufale se ji Bill snažil zadržet.
"Vážně musím, balení jsem nechala na poslední chvíli a neměla jsem v plánu tu u vás vytuhnout přes celou noc," odpověděla eM. a měla se k odchodu.
"Tak my ti s Billem půjdeme pomoct zabalit věci a k našim pojedeme od tebe," zcela nečekaně pronesl Tom a tvářil se jako by to skutečně myslel vážně. Oba na něj chvíli civěli a Bill najednou vyskočil na nohy.
"To je super nápad. EM. vydrž chvíli, my se jen oblíkneme. Dělej brácha ať nezdržujme," a táhl Toma do jeho pokoje. EM. nestihla ani nic namítnout a kluci už u ní stáli oblečení a obouvali si boty. Jen se nad tím zasmála a vydali se na koleje. EM. měla sbaleno velice rychle. Však taky, co by mohla doma postrádat. Vzala s sebou jen pár kusů oblečení, které nemá dvojmo a něco ke čtení, počítač a nějaký věci k malování, aby doma neusínala na vavřínech. Kluci jí to pomohli odnést do auta a mezitím si zavolali taxi.
"Marti, měj se moc hezky a vrať se co nejdřív ti to půjde," loučil se s ní Bill a objal ji. Objal ji i Tom. Připadalo jí, že jí drží nekonečně dlouho a nechce se jí pustit. Odtáhla se od něj a z Toma vypadlo jen: "Čau!" EM. cítila, že už jí tahle situace přerůstá přes hlavu a tak se raději velmi rychle rozloučila, nastoupila do auta a odjela.
Cestou si stále přehrávala to jejich loučení. Bylo to celé takové divné. Na Billovy reakce si už tak trochu navykla, dokonce jí už ani nevadilo, že jí opět řekl Marti. Velmi ji však překvapil Tom. Už od začátku, kdy se spolu seznámili měla pocit, že jí moc nebere, že se k ní chová spíše odtažitě. Párkrát ho sice přistihla při tom, jak ji pozoruje, ale přikládala to jen náhodě. A teď ji u auta objímal, jak kdyby měl strach, že už jí nikdy neuvidí, že se mu už nevrátí…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama