"Bratři jsem tu mezi vámi!"

V moderní době se myšlenka vlkodlaků změnila podle potřeb filmového průmyslu a tento termín se začal používat pro úplně jiného tvora, než kterým vlkodlak původně byl, to samé se děje i ve fantasy literatuře a hororech, popřípadě v hrách s prvky RPG.

Pokud by se vám podařilo se někdy dostat do nějaké francouzské nebo španělské jeskyně s paleolitickými malbami, mohli byste mezi stády bizonů a koní vzácně zahlédnout i lidské postavy. Oproti těm zvířecím je jich opravdu málo, ale těch pár stojí za to. Z toho malého množství existuje i několik zobrazujících zvláštní jev. Jsou to lidské postavičky se zvířecí hlavou, nejčastěji lví či medvědí. Často je však těžké poznat o jaké zvíře může jít. Klidně může být vlčí, v té době byli vlci rozšířeni po celé Evropě. O čem to ale svědčí? Mohou to být postavičky šamanů, kteří si nasazují zvířecí hlavy za nějakým účelem. Zřejmě, aby budili dojem zvířete, aby převzali některé jeho schopnosti. Jde o to myslet si, že jste to či ono zvíře. Jedná se o částečnou lykantropii? Snad minimálně psychickou. A nebo zobrazují skutečné lykantropy? Tehdejší kulturní zázemí by jejich vznik mohlo zapříčinit mnohem snadněji než v pozdějších dobách. Mohl by tomu nasvědčovat i kanibalismus, jenž byl na mnoha lokalitách doložen.
O mnoho tisíc let později. severní a západní Evropa.
Bojovné národy záviděly vlkům jejich sílu a obratnost. Tak se jim snažily nějak připodobnit i vzhledem - vlčími kůžemi, pokrývkami hlavy, nebo třeba drápy. Někteří galové si na přilbu připevňovali vlčí hlavy symbolizující sílu a mužnost. V Písni o Nibelunzích (sfilmováno jako Království prstenu) se také říká, že germánští bojovníci si opékali vlčí maso a pojídali je, aby si tak osvojili vlastnosti zvířete. Ve skandinávské mytologii, která klade velký důraz na bojové hodnoty, mají vlci důležité místo. Třeba Fenrira (obří mýtický vlk) měl v poslední bitvě severských bohů zakousnout velkého Ódina. Svědčí to o lidském okouzlení vlky, ale zároveň i o strachu, který v lidech vždy vzbuzovali.

Lykantropie však měla své racionální jádro i v něčem jiném. Lze za ni dnes považovat i velice vzácné onemocnění, které vzniká při dlouhodobém a téměř totálním nedostatku železa a některých dalších látek v lidském organismu. Následkem absence železa docházelo například k deformacím obličejové části hlavy, kdy se protahovala dopředu dolní i horní čelist a tvář takto postižené osoby pak připomínala skutečně zvířecí tlamu. Tito lidé, vyvržení ze společnosti jako vlkodlaci, byli nuceni žít v ústraní a opatřovali si jídlo všemi dostupnými prostředky: krádežemi i loupežemi. Jejich samota po čase způsobovala vážné duševní poruchy končící nezřídka i šílenstvím a kanibalismem. Moderní medicína dokládá, že konzumace krve rozvoj lykantropie jako nemoci skutečně zastavovala, poněvadž tito vlkodlaci tak získávali živiny, jejichž akutním nedostatkem trpěli. Vlkodlactví tak mělo i tohle pozadí, jež přispívalo k šíření legend o převtělování prokletých lidí ve vlky. Podle dobrozdání dnešní medicíny mohlo být vlkodlactví podmiňováno především duševními nemocemi, mezi nimiž dominovalo rozštěpení osobnosti - schizofrenie, přičemž se například vliv měsíčního úplňku mohl projevovat jako aktivátor záchvatů. Statisticky je prokázáno, že v období úplňku stoupá počet násilných trestných činů i nemocí. Proto i velmi dávné představy, že právě při úplňku dochází k oněm transformacím některých lidí ve vlky, nemusely být až tak neopodstatněné a vycházely z tradic a pozorování mnoha generací. Dnes už sotva můžeme spočítat, kolik psychicky narušených osob se stalo obětmi středověkého pronásledování čarodějnic, vlkodlaků či upírů.
A však i přes tyto jatka různých církví, nebo třeba sedláka, který chránil svoje stádo ovcí před škůdci, vlkodlaci v mnoha oblastech přežili středověk. Ale do dneška zvěsti o nich dost utichly. Jestlipak to nebude tím, že už nemáme žádné vlky? Možná. Možná to je ale dost dobře i tím, že dnes už víme o několika "skutečných" případech vlkodlaků, kteří ovšem nejsou vlkodlaky tak jak je vidí mnozí z nás - tedy jako lidi proměňující se ve vlky.
Další nemocí je takzvaná porfýrie, která přežila dodnes. Její příčinou jsou poruchy v DNA, které se snadno v rodině dědí. Stává se tak chorobou do značné míry geograficky zatíženou, vyskytující se zvláště v hlubokých horských údolích, kde jsou komunity lidí izolované od ostatních (časté případy ze Švýcarska, Švédska, Norska, apod.). Zaznamenán je však i případ jedné rodiny v Bretani. A co třeba hluboké lesy Transylvánie… Lidé poznamenaní touto chorobou trpí na okraji společnosti jako netvoři, nevycházejí ven, jsou považování za vlkodlaky nebo upíry. Chybný gen jim deformuje kosti a tkáně, jejich kůže získává hnědý odstín, stejně tak jejich zuby a nehty. Jsou velice citliví na denní světlo. V některých případech se objevuje nadměrné ochlupení po celém těle, obličej nevyjímaje. Tyto deformace pak souvisí s dalšími psychopatologickými jevy, jako je hysterie, deliria, deprese a další poruchy. Těžko se pak divit, že byli považováni za netvory, když tak vlastně vypadají…
I přes tyto výjimky, je možné, aby něco podobného jako vlkodlak existovalo? Možná, tohle rozhodně nemůžeme vyvrátit. Ale vždyť ona vlastně lyknatropie... kdo je dnes považován za lykantropa? Buď ten kdo se doopravdy mění v nějaké zvíře, nejčastěji tedy vlka... a nebo ten kdo si to o sobě myslí! Takže... lykantropy v autech vidíš dneska každej den :-). (Ha! Tady někdo poslouchal Tajemství...)
Rozdvojená osobnost. Jsou různé návody jak do sebe dostat další povahu. Ale kdyby se vám nějaký dostal do rukou, raději být vámi bych ho nečetl. Přece jenom vyléčit na psychiatrii schizofrenii, stojí dneska těžký prachy. Fyzické proměny se stejně nedočkáme.
Jsou ale výpovědi lidí, kteří mluví o proměnu ve zvíře, kde se ale mění jejich astrální tělo. Ale to by bylo na celý další nezajímavý članek :-). Možná jen tak pro představu, jestli se vám zdál sen ve kterém si můžete dělat co chcete, nebo v něm jsou třeba dvě vaše kopie (tzv. bdělé snění), tak tady se trochu dotýkáte svého astrálního já.
Tak tohle bylo spíše pojetí vlkodlaka dnešní vědou, ale přupravuji článek o vlkodlacích a pověrách o příbězích okultistů a vrahů. No prostě.. příště měsíc zrudne a poteče krev.
Ty obrázky sou super :-) a doufam že tam těch hrubek zas tak moc nebylo ;-) a jestli jo... tak to svedu na Linuxi :D