Nemusíte to číst, fakt ne....

Znovu a znovu vracíš se zpět,
Ale co když už nechci tě vidět?
Když stála jsme o tebe, to ses mě bál.
A teď bys chtěl být král.
Král srdce, jenž patří pouze mě…
Promiň, pro tebe místo v něm se už nenajde.
Nerozpadne se, jen možná plakat bude.
****
Zcelý se po tobě rána, dobře to vím.
A zbude jen vzpomínka, já snad sním?
Bude hezká, jako vždy.
Vždyť čas všechno zahojí.
****
Není mi dobře, poznáš to.
Básním, to je to.
Nejde mi to teď,
A nešlo mi to ani včera…
Nezmění se můj talent jen tak za večera.
****
To tys mě naučil chovat se jako měď.
Nechá se ohnout celkem lehce.
Avšak zlomit, to se nechat nechce.
****
Potrápím tě ještě jednou slokou,
Abys věděl, že vůli vlastní mám.
Nenechám se zas a znova, dohánět ke slzám.
Bye my dear, bye my love.
I dont know, who you are.
to vidím rád - básničku tys konečně napsala
talent se nezapře, ale v těch verších si plakala
nesmutni dítě noci
slzy sou to co nás lidi ničí
šíleností z nich děláme dosti
lepší je když kapou od radosti
i tam pod kápí šera
najde se aspň jedna
nebo dvě co zahřejí
i když se často
těžko hledají