26. července 2006 v 8:52 | mina
|
"Takže domluveno."
"Tak si o tom zítra promluvte."
"Co tady děláš?!"
Kapitola 8. - Nocování
Vykulili na mě oči. Jediný Bill vypadal úplně normálně. Asi ví, co je jeho bratr zač. "Jak to?!" nechápal ani David ani Adam.
"Tady spát nemůžeš," vzal mě Bill za ruku a tím mě zachránil od vysvětlování. "Kluci nemají místo. A Gustav s Georgem….leda, že by ti nevadilo, že celou noc nezamhouříš oka. Hrozně chrápou. No…takže jdeš ke mně." Zírala jsem na něj ještě vykuleněji, než předtím ti dva na mě. "Ale Bille, já s tebou přece nemůžu jít!" vhrkla jsem. "A proč ne?" No dobrá…chtěla jsem říct, že se to nehodí…ale to by nebylo moc účinné, protože se spíš nehodí to, co právě dělá Tom s holkami. Raději jsem mlčela.
"Takže domluveno." Čapnul mě a táhnul z pokoje. Ve dveřích jsem stihla říct ještě "Čau."
Bill otevřel a pozval mě do svého království. Měl tam i docela čisto. "Bille…já budu spát na gauči, ano?" Zamračil se na mě. "Nebudeš. Lehneš si do postele." když postřehl, jak vyděšeně se tvářím, rychle dodal: "Na gauči se vyspím já."
"To po tobě přece nemůžu chtít!" snažila jsem se zase odporovat. "Tak podívej, způsobil to můj brácha, to zaprvé a zadruhé jsi holka, takže spíš v posteli. Jinak bych se za sebe musel stydět." Na to už se snad ani nedalo říct nic.
Ukázal mi koupelnu a vůbec všechno.
O 10 minut později jsem seděla na jeho posteli a přemýšlela. Kdo ví, co teď udělá, když Anna…zaklepal. Vyzvala jsem ho dál.
"No, myslel jsem, že asi nebudeš mít v čem spát." Zvednul ruku s tričkem. Usmála jsem se. "Díky, myslíš na všechno." Úsměv mi oplatil a trošku váhavě si sednul vedle mě.
Nastala trapná minuta ticha.
Přerušil jí naštěstí on: "Ehm….už můžeš do koupelny, já se již sprchoval." Všimla jsem si, hezky voněl. "Jistě, díky." A zase ta minuta….
"Ty, Šroty….byla tam i Anna?" konečně se dostal k tomu, co ho očividně nejvíc trápí. "Víš, Bille…byla, ale ona je jinak moc hodná a milá dívka. Znáš Toma, dokáže okouzlit každou…"
"Ale tohle mi ani tak nevadí. Jak si řekla, znám Toma. Spíš mě zajímá…myslíš, že mám u ní šanci?" vzpomněla jsem si na lesk v jejích očích, když ho uviděla a na úsměv, kdykoliv se s ním bavila…jestli má šanci? A jakou! "Myslím, že se do tebe zakoukala….jen si to nechce přiznat." Nadechl se. "Měl jsem stejný pocit, jenže teď už si nejsem tak jistý." položila jsem mu ruku na rameno: "Tak si o tom zítra promluvte." Přikývl, popřál mi dobrou noc a odešel.
Dala jsem si dlouhou sprchu.
Koupelna byla stejná jako u nás, ale plná nejrůznějších laků, gelů a líčidel. Bill si na sobě prostě dával záležet.
Za 15 minut jsem ležela zavrtaná pod dekou a zírala do stropu. Jako poslední mě napadlo, že se mi snad bude zdát něco krásného, protože sen, který se zdá první noc na novém místě, se plní.
Probudila jsem se asi v osm. Sedla jsem si a chvilku přemýšlela, kde jsem. Zrovna, když jsem si všechno uvědomila, vtrhnul do pokoje Tom. "Co? TY?!" Jen jsem pozvedla obočí. "Co tady děláš?!" Dost mě naštval, jak se opovažuje na mě řvát!? "No co myslíš?" štěkla jsem. Zarazil se, prohlédl si mě od hlavy až dolů a rychle odešel. To to dneska hezky začíná….
"Byl tady Tom, co?" přiřítil se Bill. "Jo, byl."
"Myslel jsem si to, vystřelil, jako torpédo. A mimochodem, zdálo se ti něco?" neurčitě jsem přikývla. "Tak vidíš, třeba se to splní!" Stejně rychle jako přišel i odešel.
Jestli se splní, tak se mám na co těšit. Zdálo se mi, že mě Tom honí s nožem v ruce.
Tak doufejme,že se to nesplní!
jinak supeeer!