21. června 2006 v 19:34 | mina
|
Tady se snad ani nic neděje....skoro. Je to hlavně proto, abyste měli co číst :o)).
"Už jsme zpátky!"
"Jsi dívka, tak vyber film!"
kapitola 7. - Odhalení
Tom rychle prochází ulicemi. Její výraz má pořád před očima. Co to jen bylo? Svíral se mu z toho pohledu žaludek. Že by vážně byl tak bezcitný? Že by nedokázal být milý na holku, která ho nechce? Kterou nechce ON?
Proč z ní nemůže udělat svoji kamarádku? Ještě žádnou nikdy neměl….každou sukni bere jako rozptýlení…co kdyby jí začal věřit? Ale on nechce. Nechce věřit žádné osobě opačného pohlaví, tím méně jí. Je moc upřímná…a čistá.
Zahnul za roh a už stojí před hotelem. Proběhne recepcí, rychle do pokoje…schody bere po dvou. Poslední chodba a je tam. Ale copak to tady máme??
Mizí v cizích dveřích.
V hotelu jsme byli asi za 10 minut. S Billem jsem řešila Annu. Zdálo se, že se mu líbí. Chtěl o ní vědět úplně všechno. Georg, Gustav i David šli kousek za námi a probírali auta. Alespoň myslím, nikdy jsem nebyla technický typ. A z názvu VX-40 toho též moc nepoznáte….
Prošli jsme recepcí, vyjeli výtahem až do nejvyššího patra, kde byly naše pokoje. Jdeme dlouhou chodbou a u každých dveří někdo odpadne. Gustav s Gergem mají pokoj nejdál od toho našeho. Poté zmizel Billa nakonec já. David zapadl do pokoje naproti tomu, co já.
Rozrazila jsme dveře: "Už jsme zpátky!" Nikdo mi neodpověděl. Ještě jsem se málem "rozflákala" o naše kufry, jež stály za dveřmi. Ale ten pokoj….úžasné!!
Začala jsem ho podrobně prozkoumávat. Obrovská koupelna, obývák s plazmovou televizí. A tak kuchyň! Něco fascinujícího! Tady se bude vařit! Musím to co nejdřív vyzkoušet.
Konečně jsem se dostala až k ložnici. Škoda, společná. Jediná moucha na tomhle snu. Eliška totiž mluví ze spaní. Tedy křičí.
Otevřela jsem dveře již zmiňované ložnice a stejně tak rychle je i zavřela. Snad si mě nevšimli! Nahodím zpátečku a letím k Davidovi.
Ani jsem nezaťukala a jednoduše vešla. Seděl na gauči s Billem a Adamem. "Co se stalo?" otočili se na mě všichni naráz. "Ne, nic vážného." Uklidňovala jsem je. "Už jsem se lekl." Promluvil David. Usmála jsem se a otočila na Adama. "Tak jak bylo? Všímaj si tě holky nebo mluví jen o Tokio Hotel?" Vypnul prsa a hrdě spustil: "Našel jsem si holku! Je prostě skvělá! Dokonce umí i česky!" Bill s Davidem se potutelně usmívali a já nemohla jinak. Adam se tváří jako páv.
"Tak si něco pustíme, ne?" navrhne Bill. Všichni souhlasí. David ze stolu vytáhne malou knížečku a podává mi ji. "Co s tím?" nechápu. "Jsi dívka, tak vyber film!" aha…gentleman.
Deset minut listuji. Dělá mi problém přeložit anglické názvy. "Už to mám! Co třeba The Returner?" Přikývli, takže Bill zapnul DVD a další hodinu a půl jsme se koukali na skvělou akci. Nechybí ani popcorn a brambůrky. Docela dost jsme se přejedla, abych byla zcela upřímná.
Film skončil, kluci se chystali jít spát. Nervózně po mě pokukovali, nechtěli mi říkat, abych šla. A já musela s pravdou ven.
"Já bych se už hrozně ráda vypařila, protože vy chcete jít ležet, ale…no prostě nemám kde spát!"
já se válela smíchy..to "nemám kde spát" mě dostalo!!!a co teda ten TOM? pochopila jsem ti správně, že s těma holkama....